Poslední dva světové poháry se povedly :-)

Po ne příliš vydařených zimních olympijských hrách jsem vyrazil ještě na pro mě poslední dva světové poháry. První se konal ve švédském Falunu a druhý v kolébce lyžování, norském Oslu. Na programu byla opět přezouvačka ( skiatlon tentokrát na 10 + 10 km ) a padesátka s intervalovým startem. Do Švédska jsem odjížděl jednoznačně s cílem dostat se do bodované třicítky, a to se mi také podařilo. Již v první, klasické části jsem věděl, že to nebude špatný závod. Konečně jsem na klasice takzvaně nevisel a v pohodě se pohyboval na předních pozicích. K tomu přispěly i výborně namazané lyže. Do depa na přezutí jsem tedy vjížděl společně s předním pelotonem a soustředil se na bruslařskou část. V té už jsem toho naopak začínal mít poměrně dost a byl jsem rád, když jsem viděl,že několik závodníků ještě odpadlo a jelo nás již " jen " 29, což znamenalo body do SP. Nakonec z toho bylo 26. místo a myslím, docela spokojenost.
Do norského Osla, kde jsem ještě nikdy nezávodil, jsem se tedy mohl těšit, veděl jsem, že formu opět mám. Navíc intervalová padesátka je hodně i o taktice, je důležité si velmi dobře rozvrhnout síly, a pak se dá bojovat určitě o umístění nejvyšší. Již po příjezdu a projetí tratí jsem věděl, že tenhle závod bude atmosférou jednoznačně ten nejhezčí. Lidé stanují podél trati už několik dní předem, v některých místeh voní opékaná prasátka :-) a ne zřídka vám někdo nabídne štamprdličku na zdraví :-) Závod se jel na třech 16,7 kilometrů dlouhých okruzích a já vyrážel s číslem 37. S 38 startoval Christian Hoffman, což pro mě nemuselo být špatné vzhledem k možnosti s někým se vyvézt. Hoffman však po 10 kilometrech vzdal a já musel jet sám. Po prvním okruhu se ke mně přidal Rus Vylegzhanin, který startoval minutu a půl přede mnou a naopak ke konci druhého kola nás dorazil Odnodvortsev z Kazachstánu startující minutu za mnou. Kazachtánec však již dopředu nešel, takže jsem to stále táhnul sám. Co bylo ale výborné, byla spolupráce celé skupiny. Lyže mi totiž, i díky sněžení moc nefrčely, a tak mě oba závodníci zezadu z kopce tlačili a já je naopak táhnul za sebou po rovinách a do kopce. Tato spolupráce se začala vyplácet od čtyřicátého kilometru, kdy jsme začali výrazně zrychlovat a posunovali jsme se všichni umístěním vzhůru. Nakonec z toho bylo vynikající sedmnácté místo. S umístěním a celkovým vystoupením na Holmenkollenu tedy velká spokojenost.
Závodem v Oslu jsem letos ukončil učinkování ve světovém poháru, do Japonska už cestovat nebudu. Pomalu tedy můžeme začít hodnotit sezónu, která byla, co se týče SP určitě vydařená - ze sedmi startů čtyřikrát bodovaná třicítka ( 9.místo Nové Město na Moravě, 23.místo Val di Fiemme, 26.místo Falun a 17. místo Oslo, navíc k tomu čtvrté místo ve štafetě ve Val di Fiemme ), bohužel ZOH naopak moc šťastné nebyly ( ke špatně nahlášené štafetě se již nemá cenu vracet a pád na padesátce v závěru závodu mě bohužel připravol o lepší než 27. místo ) S růstem celkové výkonnosti jsem ale spokojen a stabilita výsledků ve světovém poháru je také čím dál lepší. Do budoucna tedy určitě pozitivní výhled a bude jen záležet, jak vydrží zdraví a jek se podaří zvládnout tréninkové dávky v dalším roce.
Nyní mě čeká již jen posledních několik závodů - MČR a Botascup ( dva závody ) na Horních Mísečkách příští víkend a pak co nejvíce lyžování na " zbytcích " jarního sněhu.