Konec roku se v závodní stopě poměrně vydařil

Tak po delší pauze, způsobené nedostatkem času je nutné zhodnotit dosavadní výsledky v lyžařské stopě. Po skandinávské přípravě ve finském Muoniu následoval první seriál závodů SP ve švédském Gallivare a finském Kuusamu. Oba závody jsem předvedl průměrný výkon, takže důvod k velké spokojenosti rozhodně nebyl ( oba závody kolem 60. místa ). Co mě, ale na druhou stranu těšilo, byl lepšící se pocit při lyžování a skutečnost, že jsem 14 dní léčil před závody naraženou kostrč po srážce s jedním z norských závodníků a že se tedy výkon musí zlepšovat. To se také postupně stalo a do italského Val di Fiemme na 30 km skiduatlonu jsem odjížděl s obrovskou chutí a jistotou, že mám konečně zas parádní formu. Odstartoval jsem se startovním číslem 64 poměrně vzadu, ale již po dvou okruzích jsem se propracoval na čelo závodního pole, kde se jelo velmi v pohodě. Bohužel však přišel z kopce pád, kterým jsem ztratil jak časově, tak samozřejmě psychicky. Do své plynulé jízdy jsem se dostal vlastně až ve skatingové části a nakonec dojel na 40. místě. Výsledek sice nepřinesl vysněný bodík do světového poháru, s předvedeným výkonem ( samozřejmě ne s pádem :-) ) jsme však s trenérem mohli být spokojeni. Další víkend pokračoval SP v rakouském Ramsau, já však zamířil na republikové klasifikační závody na Horních Mísečkách,které byly součástí nominace na MS v Oberstdorfu. V sobotu se jela klasická patnáctka a v neděli 10 km volně. V prvním závodě jsem skončil druhý za Stanislavem Řezáčem a na nedělní trati jsme si pořadí otočili a zvítězil jsem já. Samozřejmě jsem chtěl oba závody vyhrát, ale Standa byl v sobotním závodě, kde jsem nezajel úplně stoprocentně dobře, prostě lepší. Jinak ale v závěru roku mohu být s předvedenými výkony spokojen a jen doufám, že v tom roce následujícím ještě výkonnost poroste.